2. Umění tolerance

18. listopadu 2013 v 21:49 | Wolf |  Umění tolerance
Dobrý večer,
Jsem se rozhodla ještě před spaním dát novou kapitolu. Tahle kapitola - i když to s dějem nemá nic společného - je věnovaná těm, co mají trable z láskou (napodobuji rádiové stanice, akorát nevěnuji písničku, ale kapitolu). Prostě pro mě, Mayu a další týpky, co nevědí, co dělat a myslí si, že jejich trable jsou ty big v jejich životě... :D


"Bojuji se vším možným a porazí mě děcko," brblal si Clint sám pro sebe v přeplněném baru. I když ještě nezačala noc, lidé tančili ve víru reflektorů a falešné mlhy, jež se vznášela mezi tanečníky. V rohu posedávali každodenní pijáci a libovali si nad mladými štíhlými těly, jež se energeticky proplétaly v rytmů techno hudby. Clint už zaregistroval červenovlasou dívku, která mu připomínala Natashu, když pracovala pro Starka. Jenže téhle dívce mohlo být asi osmnáct, měla kraťasy ani ne do půli stehen a upnutý top, který zvýrazňoval to, co skrývala v dekoltu. To nebylo to, co na ní obdivoval. Byly to ty dlouhé bosé nohy. Kroutila boky v rytmu hudby, vesele se usmívala a občas na něho pomrkávala. Několikrát ho i neverbálně pobídla k tanci, ale odmítl.
"Není krásný večer?" zavrněla dívka a opřela se o bar. Upřel na ní pohled. Byl lehce zpocená, na čele se jí perlil pot a ruce se jí chvěly vzrušením.
"Jak to můžete posoudit, když ještě nenastal večer a jsme v budově?" zeptal se jí odtažitě a doslova do sebe nalil skleničku s rumem. Lehce se zašklebil na hořkostí a pak si odkašlal, když cítil to podivné teplo po celém těle. Uklidnilo ho to a zhodnotil dívku úplně jinak. Byla mladá a velmi přitažlivá.
"Možná to bude tím, že jsem potkala vás," zamrkala možná až moc okatě řasami. Položila mu ruku na stehno a on cítil, jak je vzrušený. Netušil, jestli to dělá alkohol, nebo jeho asi týdenní abstinence sexu.
"To jsem polichocen," zanechal v hlase stopu po odtažitosti, ale to už se dívka přiblížila až k jeho tělu a on zachytil pach potu a zároveň jemnou vůni květin.
"Co mi tu lichotku vrátit?" zašeptala, ještě než si ukořistila jeho rty. Nechal se líbat, dokonce jí nechal, ať mu vyskočí na klín a obejme ho kolem krku. Cítil její zručné rty a hravý jazyk. Škádlil jí, kousal jí do rtu a tupě se usmíval. Pak jakoby nenápadně přejela rukou po bouli v jeho kalhotách. "Třeba na záchodech?"
Odtáhla se, popadla ho za ruku a zavedla ho až ke kabince na dívčích toaletách. Z vedlejší kabinky už se ozývalo vzrušené sténání nějakého šťastníka, kterého právě obšťastňovala nějaká žena. Viděl jen její tenké dlouhé nohy, jak klečí na špinavé podlaze a rychle si domyslel, co přesně tam dělají.
Dívka ho vtáhla do kabinky, zavřela za sebou dveře a pokračovala v tom, co měli rozpracované. Mezitím mu rozepínala poklopec a on cítil, jak má jeho chlouba až mizerně málo prostoru. A pak cítil její ruce, jak obepínají jeho penis. Slyšel mezi jejími polibky přidušený smích. Nedokázal potlačit sten. Byla šikovná a vsadil by se, že to nedělala poprvé. Dokázal ignorovat ten odporný zápach a steny z vedlejší kabinky. Uvědomoval si jen tu šikovnou dívku, které se tak snadno poddal. Další události byly lehce rozmazané. Vzpomínal si, jak jí svlékl a vzal jí do náruče, jako ráno svou Natashu. Pak do ní vnikl a dusil její steny ve vlastních ústech. K vrcholu došli společně, pokud si to správně pamatoval a pak už se jen oblékl, vyšel ven ze záchodků a viděl Stevea Rogerse, jak mu vrazil pěstí přímo do obličeje podobně jako Natasha.

***

Natasha netrpělivě bubnovala nehty do desky pracovního stolu. Vždycky měla o Clinta strach, když opouštěl dům. Ptala se sama sebe, jestli někdy takový strach zažil i Clint. Jestli se o ní někdy bál. Vždyť ona odcházela tak často. Ale teď chtěla být obyčejná. Nejraději by tohle všechno odstřihla. Odpoutala se od SHIELDu, od všech těch starostí kolem. Našla si práci, vyzvedávala syna ze školky a neměla strach.
"Mami?" ozvalo se unaveně. Natasha překvapeně zamrkala a podívala se na svého syna. Zase měl tu opici, kterou mu přivezl Clint z Japonska. Byl tam s celým týmem Avengers, až na ní. Ona byla doma a vychovávala svého malého Alexe. Nelitovala toho.
"Ano, broučku?" usmála se a chlapec přišel až k ní. Posadila si ho na klín.
"Kde je táta?" zeptal se. Táta. Tak moc si přála, aby Alex říkal Clintovi tati a Clint Alexovi synu. Alex to říkal jen málokdy a málokdy se zajímal o Clinta. Clint se nezajímal nikdy. A vlastně ani nikdy nenazval Alexe synem. Občas mu říkal vetřelec, načež se Natasha rozčílila, ale nikdy ne synu. Vzpomněla si na ranní hádku a zamračila se.
"Netuším. Neměl by jsi spinkat?"
"Mě se nechce," zaryl jí hlavu do ramene a ona se pobaveně usmála, když slyšela, jak se snaží potlačit zívnutí. Hned na to se jeho dech zklidnil a on jí usnul na klíně.
"Spinkej," usmála se vesele. "Zítra nás čeká nový den."

***

"Ty jsi idiot," oznámil mu Steve, když se Clint konečně probudil. Byli zřejmě v levném motelovém pokoji soudě podle zdí načichlých plísní způsobené vlhkostí a nepohodlně tvrdé matraci. Neměl kocovinu. Možná byl téměř střízlivý, když ho dívka obšťastňovala. Byl opilý nadržeností. Přesto ho třeštila hlava po ráně, kterou od Stevea schytal.
"Co tady, kurva, děláš?" zavrčel naštvaně a posadil se.
"Cestuji," odpověděl Steve s úšklebkem nad sprostou mluvou.
"Nemáš být se ženskou?" zamručel Clint a protřel si oči.
"Umřela, ale to je jedno," mávl rukou, jakoby se nic nestalo. Clint na chvíli ztuhl, ale pak se jenom ušklíbl. Proč by ho měl litovat? Byl sedmdesát let zmrzlý v ledu naplněný naivitou a pohádkami, že on může zachránit svět, jenom protože zachránil New York. K lítosti byla tak akorát jeho prostomyslnost, kterou byl naplněný stejně jako Thor ve věci svého bratra Lokiho.
"A ta rána?" protřel si místo, kam ho Steve udeřil. Štiplavá bolest na sebe nenechala dlouho čekat.
"Ty jsi idiot," zopakoval Steve a bylo to zřejmě nejsprostší slovo, které kdy řekl.
"Už jsem slyšel," zašklebil se Clint.
"Máš manželku a syna, to pro tebe nic neznamená?!" vybuchl Steve rozčíleně.
"Toho malého smrada přitáhla z ulice a ani se mě nezeptala," opáčil Clint popuzeně.
"To ti nezáleží na tom, že je šťastná?" zeptal se Steve rozčíleně.
"Mám to brát, jakože žárlíš na to, že mám rodinu, kterou nechci? Klidně si jí vezmi," zavrčel Clint a vydal se k východu. Chtěl od toho chlapa být pryč dříve, než v něm začne probouzet svědomí.
"Umřela mi žena, myslíš, že jí chci hned nahradit?" Clint se zarazil. Když se otočil, viděl Stevea, jak sedí na posteli a hlavu má schovanou v dlani skoro jako dítě. "Clinte, važ si toho. Vím, že ti to přijde jako promrhaná slova, ale važ si Natashy i Alexe. Jsou to jediné, co ve skutečnosti máš."
Clint se zhluboka nadechl a provinile sklopil hlavu. "Je mi to líto, Steve."
"Vím, že to nemyslíš vážně, ale díky," pokusil se usmát.

"Ne, myslím to vážně. Je mi to líto. Ztratil si už dvě a asi to musí hodně bolet. Zkusím se z toho poučit," pokýval hlavou Clint a pokusil se o úsměv. Šlo to těžce, ale nakonec na tváři vyčaroval něco lehce podobného úsměvu.

BONUS
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Maya | 19. listopadu 2013 v 6:58 | Reagovat

Bartone ty jsi hovado, tak nehorazny hovado, az to neni mozny :D
Proc vsudr primotavas Rogerse? :D
A nenic mi moji iluzi dokonaleho Clinta :((( :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama