Lokiho malá Sigyn (Loki/Sigyn)

21. října 2013 v 22:22 | Wolf |  Jednorázové příběhy
Hola,
po dlouhé době zase jedna jednorázovka psaná teď pozdě v noci - Ano, 22:22 je pozdě vzhledem k mému vstávání... Tudíž jsem jí po sobě nečetla a nevím, co si má mysl všechno vymyslela... Aneb vypněte mozek...

Zase v noci slyšel její smích. I když je daleko, slyší jí. Slyší, jak se směje a pláče. Jak se jí pomalu láme srdce, kdykoliv jí Heimdal poví o čemkoliv, co provedl špatně. Slyší, jak křičí, když se jí zdají noční můry, které jí sám přiřkl před neplánovaným odchodem z Asgardu.

"Děje se něco, pane?" zeptal se ráno Clint, když ho nalezl ležet na podlaze. Zíral do stropu, jakoby tam hledal její jemnou tvář. Jakoby tam hledal ty krásné oči, na které nelze zapomenout. Je tichá věrná kráska ho musela nenávidět.
"Ne, nic se neděje," opáčil tomu zombie bez vlastních myšlenek. Všechny, které teď měl v hlavě, byly Lokiho dílo. Otevíral mu oči a zároveň ho měl ve své moci jako loutku. Ale čím víc vzpomínal, tím více cítil, jak jeho loutka trhá provázky. Jak se osvobozuje. Pohlédl zpříma na muže, jež se mu stal podivným přítelem. Sice odpovídal tupě, bez mysli, ale i ty jeho prázdně vyslovené citáty mu pomáhali.
Kdo nežije pro nikoho, nežije ani sám pro sebe. To byl poslední citát, který mu zahýbal jeho čím dál rozkolísaným světem. Žil pro Sigyn? Často myslel na to, že by měl po boku svou královnu. Svou malou drobnou Sigyn. V jejích zlatých vlasech by se skrývala korunka. Nikdy totiž nebyla na výrazné šperky. Upřednostňovala dřevěné šperky nebo perly, které si vplétala do vlasů společně s mašlemi. Vybírala si zelené a zlaté, protože takové barvy Loki miloval. Vždy se mu předváděla v těch nejkrásnějších šatech a nejraději je ze sebe nechala svlékat jeho šmátravé ruce.
Vzpomněl si na tu nejvášnivější noc, kterou s ní zažil. Bylo to jen krátce po zimní slavnosti, kdy už sníh přikryl všechny stromy a vody pokryla ledová zrcadla. Tehdy byl tak rozčílený, protože Thor na sebe opět upoutal veškerou pozornost jen tím, že přinesl největší kus vysoké. Kdyby tehdy nenechal spadnout tu větev, nikdy by vysokou nevyplašil a neposlal jí správným směrem. Jenže na to nikdo nepomyslel. Všichni ho ignorovali. Uprchl do své komnaty, kde rozčíleně shodil všechny učebnice magie a proklínal, že neměl stejnou sílu jako jeho bratr. Živě si představil onen okamžik.

Učebnice se rozletěly do všech stran, když je nechával vyhazovat do vzduchu svou magií, při čemž podmračeně pozoroval temnou oblohu. Když si na to vzpomněl, viděl jí úplně živě. Tu temnou krásnou plochu prošitou hvězdami a měsícem, jež se pnul přes celou oblohu jako velký stříbrný kotouč. Za ním se rýsovalo ještě pár nepodstatných, stovky let vzdálených měsíců, které už tak výrazné nebyly. Rozhořčeně zatínal nehty do zábradlí jeho balkónu a divil se, že mu není zima. Náhle se za jeho zády ozval potlesk.
"Vskutku úžasný lov, co říkáš?" zeptala se Sigyn pobaveně a začala sbírat knihy. Naštval se, ale upoutal ho pohled na jeho krásku. Její vlasy byly krásně zlaté a ve světle ohně se v nich blýskala maličký nenápadný zlatý kroužek, který byl schován mezi spleteninami různých copů. Její zelené šaty měly barvu čerstvě vyrašeného listí, skládaly se pouze z krátkého korzetu s vystřihnutými boky a její ňadra nabíral zlatý pas. Tak hladký, že kdyby tam pohlédl, viděl by svou tvář. Sukně byla až po kotníky, ale měla tak velký rozparek, že viděl její krásné slabě opálené nožky. Zatoužil se jich dotknout, svléci z ní ty lehké šaty a vzít si jí i přes její protesty, které by byly i tak chabé. Protože on byl princ, on si mohl vzít všechno.
Přistoupil k ní, mlčky a tak potichu, že se ho lekla a málem upustila nasbírané učebnice.
"Neříkala jsem ti, že se ke mně nemáš plížit?" optala se ho lehce pobaveně a neuvědomovala si jeho záměry. Položila všechny knihy na stůl a tak mu poskytla výhled na její pozadí. Trochu nadrženě se usmál a objal jí ze zadu. Ztuhla uprostřed pohybu, svým zadečkem dráždíc jeho partie. Nahnul se k jejímu uchu a dýchl jí přímo za krk. Dívka se zachvěla.
"Proč nic neříkáš?" vydechla roztřeseným hlasem, který nedokázala ovládnout. Už s ní spal mnohokrát. Vždycky to bylo ale takové nudné, pokud se nepočítalo jejich poprvé ve stáji jen kousek od stání jeho syna, Slepnira. Vždy to bylo jen, aby on ukojil své touhy a ona ho potěšila. Jinak to byla křehká dívka. Potřebovala zacházení, které se Lokimu vůbec nelíbilo a neuspokojovalo ho.
"Poddej se," zašeptal smyslným hlasem, načež jí lípl malou pusu do vlasů stále svírajíc její útlý pas.
"Loki," vydechla tiše a trochu vystrašeně.
"Prosím," požádal toužebně a jednou rukou rozepnul zlatý pás, který trochu nemotorně položil na stůl. Teď na ní šaty vypadaly, jakoby to byla noční košile, kdyby ovšem neměly ten rozparek a nebyly vystřihnuty boky na korzetu. Ale mohl tak snadněji vklouznout na její holou kůži, která byla rozžhavená jako uhlíky v krbu. Pálila jakoby měla každou chvíli vzplanout.
"Ne," zasténala tichou odpověď, ale bylo jasné, že potom touží stejně jako on. Políbil jí jemně na rozhořelé tváře studem, že se jí dotýká na tak intimních místech jako byla ňadra.
"Poddej se," pobídl jí znovu a ona tentokrát poslechla. Cítil, jak se v jeho sevření povolila a nechala se odnést až do postele. Cestou si pohrávala s vázáním jeho tuniky.
Jakmile jí položil na postel, pustil se do pokračování. Prsty sjížděl od kotníků, při čemž uchopil spodní lem sukně a postupně pokračoval výš a výš. Přejel po jejích ňadrech a ona zvedla ruce, aby následně mohl šaty odhodit jako něco nepotřebného. Prohlédl si její tělo. Od ostatních bohyní byla pro svou váhu pohoršením. Byla drobná a štíhlá jako proutek. Ostatní bohyně byly zavalitější, aby přes zimu více vydrželi. Jen valkýry byly podobně štíhlé. Jenže ty se zřekly svého ženství a podobných slastí, které si mohla Sigyn užívat.
Její tělo hořelo. Cítil, jak ho pálí dlaně, když jí mne ňadra a jak mu hoří pusa, když si hraje s jejím jazykem. Málokdo věděl, že za věrnou, tichou bohyní se skrývá ohnivá paní. A on v ní nalezl ještě něco nového. Ženu, co rozhodně dokázala zahodit své ženství a stud. Cítila, jak mu náhle s jakýmsi novým zápalem rozepíná slavností kalhoty, ve kterých se vždy cítil nesvůj a obepíná jeho vzrušené mužství.
Přestal jí líbat a slastně vydechl. Malé ručky byly až překvapivě zručné, když ho hladila a dráždila zároveň. Přestal se jí úplně věnovat. Snažil se vychutnat si každý její dotyk, každý pohyb. Zasténal nahlas. V tu chvíli si uvědomil podmračený výraz jeho drahé.
"Měla jsem se poddat já, nebo ty?" V očích jí pobaveně zajiskřilo. Došly mu její škádlivá slova. Popadl jí za zápěstí, která jí zdvihl za hlavu a položil jí na postel. Dříve než stihla protestovat, vnikl do ní jedním plynulým pohybem. Bylo to snadné, byla vlhká. Zasténala tak nahlas, že se Loki lehce polekal, že stráže před jeho dveřmi to uslyší. Hned na to ale obavy hodil na stranu, když viděl její obličej s růžolícími se tvářemi stoupajícím vzrušením.

"Pane," ozval se Clint a utnul jeho myšlenku. Jakoby se mu vrátil kousek jeho mysli. Zíral na Lokiho rozkrok, kde se rýsovala boule. Loki s sebou trhl a rychle se postavil, při čemž si přes sebe přehodil plášť.
"Jak se opovažuješ," začal rozčíleně. Pak si uvědomil ten fakt, že je to jeho tupá loutka a ušklíbl se. Mnohokrát slyšel, že v Asgardu byli někteří muži potrestáni za hrátkami s jinými muži. Tady na Midgardu to bylo povolené. Říkali těm lidem homosexuálové a nebyli až tak nenáviděnými a zostuzenými jako na Asgardu, kde po nich pak klidně týden mohli házet shnilou zeleninu. Lhal by, kdyby řekl, že se nikdy nepokusil trefit.
"Pane," zopakoval Clint, když se Loki přiblížil až k němu tak, že se tiskl svým tělem na to jeho. Jednou rukou zavřel dveře, při čemž se otřel o bok muže. Náhle mu došlo, co dělá a odskočil, jakoby se popálil.
"Ódine, potřebuji Sigyn," svěřil se otci, kterého ovšem nemohl slyšet. Nebo možná ano, ale jeho žádosti nevyhoví. Pohlédl na Clinta a zamračil se.
"Za chvilku se začneme chystat," oznámil Clint a Loki se uklidnil. Jeho plán dokonale vychází. Už jen pár dní a bude vládnout světu.
"Samozřejmě, teď odejdi," zamračil se nespokojeně.
"Masturbace by se neměla odsuzovat, přece jen to děláte s nejlepším člověkem," řekl Clint, ještě než opustil jeho pokoj. Někdy měl Loki pocit, že ten chlap má pořád vlastní hlavu a slouží mu jenom pro srandu králíkům. Jen aby se pobavil. I když to byla samozřejmě hloupost. Tesseract byl silný. Bohužel ne tolik, aby umlčel Clintův smysl pro humor…

Seděl v cele. Jeho plán se dal do pohybu možná až moc rychle. Zajali ho, pak se objevil Thor. Vzpomněl si, jak se ho naivně snažil přesvědčit a pak i zmínil jeho rozkošnou Sigyn.
"Pokud si nevzpomínáš, máš svou ženu a syny."
Ano, Váli. Zjistil se o něm jen pár dní poté, co Loki spadl do nicoty. Řekl mu to Thanos. Byla to taková další motivace. Až ovládne zemi, bude mít svou královnu a budoucí dva nástupce. Bylo to perfektní.
Pak ale přišel k jeho cele a vše se tak nějak zvrtlo.
"Loki," ozval se jeho bratr.
"Přišel jsi znovu apelovat na mou lidskost? Přemlouvat mě, že mám ženu a syna, kterým ubližuji tím, že tohle vůbec dělám? Nemusíš se starat, Thore," zazubil se Loki vesele. Mohutný viking ovšem nevypadal, že by se o něco takového přišel pokusit. Místo toho se svezl na židli, která byla poblíž a s široce otevřenýma očima.
"Je to už rok," hlesl tiše.
"Ano? Zdálo se mi to jako věčnost, jen to padání nicotou. Teď to nabralo tak rychlý spád," zubil se Loki a provokoval bratra, i když už vycítil, že je něco špatně.
"Tvá žena churaví," vydechl Thor.
"Prosím." Loki se zarazil, jakoby mu někdo vrazil pěstí do břicha. Vytřeštil oči na svého nevlastního bratra a vyčkával, co řekne dál. Thor byl pobledlý. Nevěděl, jak vybrat vhodná slova, aby v Lokim nepodnítil další vztek k otci.
"Otec se jí už několikrát pokusil zachránit. Ale buď život tvého syna, toho, co jí žere zevnitř nebo její život," řekl ztrápeně zíraje do země. Loki věděl, že ho pozorují. Možná to byla jen lež. Ale on by lži poznal. Vždycky věděl, když bratr lže, nebo si vymýšlí. Mluvil pravdu a celý Lokiho svět začínal být pohlcenou temnotou.
"Život syna, samozřejmě. Ještě se nenarodil, není důležitý. Už jednoho syna máme," zamračil se Loki a mluvil naléhavě. Thorovi po tváři přelétl smutný úsměv.
"Ódin byl pro stejnou možnost. Přece jen Narvi už teď vykazuje velké množství magie, kterou se snažíme potlačit. To by byla jen další přítěž. Ale znáš Sigyn. Každého života si váží. A to se prý stal pojistkou, že se vrátíš. Narvi prý může brzy utéct do světa, vyučit se mužem a čarodějem. Loki, přestaň s tím, ještě než je čas. Když se vrátíš, možná jí i přemluvíš, aby se toho zbavila."
"Přestaň o mém synovi mluvit jako o tom! Váli bude bůh jako já. Já jí mohu pomoci, potřebuje jen pár bylin a jednu nejdůležitější, kterou mi zajisté poskytne Hel."
"Hel odmítá spolupracovat. Sigyn nepovažuje ani za matku, ani za macechu a raduje se, že jí bude moci mučit," zašeptal Thor.
"Přestaň si ze mě dělat blázna! Hel by hned pomohla, jen jí špatně žádáte. Pusť mě na Asgard a já jí pomohu."
"To nelze, nejdřív to zastav. Vrať Tesseract a poté se můžeme domluvit," prohlásil Thor.
"Ne!" rozčílil se Loki a myšlenky se mu střídaly jako ponožky. Pokoušel se nějakou zastavit a pak převládla ta, kde mu ten hloupý chitauri vyhrožoval. "Ne! To je přesně tvůj plán. Donutit mě přemýšlet o Sigyn, o té malé proradné děvce. Prý věrná bohyně. Kolikrát jsem jí viděl s jinými muži." Jakoby se do jeho hlavy vmíchaly cizí myšlenky a vzpomínky, přesto je používal. "Celou dobu ze mě dělala hlupáka. Myslela, že jí na to skočím. Že jí jednoho dne budu moct udělat královnou. A teď si vymýšlí, že ten syn je můj. Ne, Thore! Ten syn nemůže být můj. Neodpovídá to datumově, ani jakkoliv jinak. Mám spousta dětí a stále na mě marně čeká několik zamilovaných bohyní. Sigyn mi může být ukradená, drahý bratře."
"Jak myslíš," vydechl Thor a odešel. Loki se posadil a klidnil svůj vztek. Byl tak rozčílený. Chtěl své učebnice, aby je mohl rozházet. Chtěl její smích. Chtěl její pláč. Chtěl její tělo na svém. Chtěl její vzrušení. Schoval hlavu do dlaní a vrtěl hlavou. Láska byla to, co zraňovalo a čemu se musel vyvarovat.

"Loki," zašeptal Thor, když bylo po všem. Loki seděl svázaný v letounu a nemohl se pohnout. Avengers byli pryč. Thor tu byl sám. "Sigyn…"
Když se mu zlomil hlas, Loki pochopil. Jeho drahá sladká Sigyn zahynula. Přes roubík nemohl mluvit, ale otázka v jeho očích byla jasně na poplach.
"Zemřeli oba," vydechl Thor a nechal po tváři skanout jednu slzu. Měl Sigyn rád. Byla pro něho jako sestra. Jako malý si spolu hrály. A jako velcí se škádlily o známostech. To on byl jeden z těch, co dopomohli Sigyn do Lokiho srdce. Její ztráta ho velmi bolela a on se obával, že to nezvládne, když se vrátí na půdu Asgardu a přivítají ho černé praporce. I přes to, za koho byla Sigyn vdaná, byla velmi oblíbená. Sice tichá, ale oblíbená. Každý jí měl rád. Každému se dostala pod kůži a zasela v nich různá semínka. "Je mi to líto."
Loki se odvrátil. Neplakal. Vzpomínky na Sigyn bledly. Thanos se mu jistě dostal do hlavy úplně a teď tam vše vysával, aby to později mohl použít. Poslední vzpomínka… viděl jí tak jasně, že si myslel, že to všechno byl jen sen.

"Loki!" Její hlas zněl tak vyděšeně, když ho viděla v jeho pravé podobě. Hnusil se jí, tím si byl jistý. Odvrátil se, ale ona ho jemně rukou přinutila, aby se obrátil, při čemž její prsty téměř okamžitě lehce namrzly. "Podívej se na mě."
Zdvihl pohled a usmál se. Také se usmívala. Měla ten svůj krásný, milý úsměv, kterým všechny oslňovala.
"Miluji tě," z jejích rtů ta věta zněla tak pravdivě, že nedokázal odolat a neodpovědět jí.
"Miluji tě," vydechl a přivlastnil si její rty.

Náhle ta vzpomínka zmizela. Vypařila se jako dým.
"Kde to sem?" vydechl Loki a zmateně se rozhlédl po neznámém prostředí. Vysoký muž s kladivem a vzhledem připomínající starověké vikingské bohy se zamračil.
"Na Midgardu, Loki." Oslovený se zmateně rozhlédl a zamračil se. Nikdo jiný tu nebyl.
"Kdo je Loki?"
"Ty?"

"Ne, já jsem Váli."

(Jsem natolik unavená, že jsem zveřejnila prázdný článek bez příběhu...) :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Maya | 22. října 2013 v 6:45 | Reagovat

Nynyny, to je cute :')

2 Misao Deino | 22. října 2013 v 21:03 | Reagovat

Kawai!!! Nemohlo by to jednou dopadnout dobře? Prosííííííííííím!!!

3 Tamten Loki | 23. října 2013 v 13:50 | Reagovat

Náhodou, abys věděla, vůbec to nebylo špatné. A kdybys to nevydávala hned po dopsání a trochu to po sobě učesala, tak by to mohlo být dokonce velmi dobré :-P

4 Tamten Loki | 23. října 2013 v 13:52 | Reagovat

(No dobře, docela se za to rejpání stydím, ale když vidím povídku s potenciálem, která je nedotažená čistě protože, že... vlastně ani nevím proč, tak mi to přijde vůči té povídce nefér a nesportovní! :-))

5 Mandelinka | 24. října 2013 v 10:32 | Reagovat

Loki, Loki. Ve ff musíš zapomenout na svou korektorskou minulost :-D

Milé počtení, děkuji ;-)

6 Tamten Loki | Web | 26. října 2013 v 18:18 | Reagovat

Pokusím se. Fakt. :-D

7 LarryFoela | E-mail | Web | 27. dubna 2017 v 23:43 | Reagovat

join the new social <a href=http://onlinecasinos-x.com>online casino</a> guide

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama