11. Unknown 2/2

2. října 2013 v 6:18 | Wolf |  Unknown
Hola,
Doufám, že milujete neukončené konce, protože možná blafuji a žádný nebude. Nebo blafuji, že blafuji. To je těžko poznatelné, ale těste se. Už jen pár kapitol!
aphroditesfountain.tumblr.com


Darcy si promnula oči. Ruce už nepálily a i když trochu bolely, mohla s nimi pohybovat. Rozhlédla se a trochu smutně se usmála. Nebyl to sen, byla v místnosti, která byla prosvětlená obrovským oknem s výhledem na New York a ležela na pohodlné posteli. Zastavila se pohledem na muži, který seděl na židli. Měl krátké světle hnědé vlasy, trochu rozcuchané, ale zdálo se, že to tak má být schválně. Tvář měl unavenou a pospával. Nechtěla ho vzbudit a tak se jen opatrně otočila na bok. Bohužel rána na noze nepříjemně štípla a ona bolestně sykla. V tu chvíli měl muž oči otevřené dokořán a upíral je na Darcy. Ta, i když věděla, že to on jí zachránil, si podvědomě vybavila tři dny předtím a obličej si jí stáhl do bolestné grimasy.
"Ne, neboj," šeptl, jakoby jí nechtěl vyplašit. Jenže ona i z toho šepotu poznala, jak moc odtažitý je. Darcy zavrtěla hlavou.
"Nebojím se," zachraptěla a on ihned šáhl po sklenici s vodou. Nespokojeně se na čirou kapalinu zadívala, ale pak se napila. Cítila, jak se jí voda rozlila celým tělem. Měla životodárné účinky a Darcy si nevzpomněla, kdy měla něco tak dobrého. A to se rozplývala nad obyčejnou vodou.
"Děkuji," špitla. A muž se jenom na půl usmál. Nenazvala by to skutečným úsměvem. Jeho oči se stále mračily, tak chladné a odtažité. Nemohla už dál ležet vedle něho, aniž by mlčela. Opatrně se posadila. Muž byl ihned na nohou, aby jí v nejnutnějším případě ihned podepřel. Darcy si přehodila nohy přes okraj postele a bosé špičky prstů se dotkly chladné podlahy. Měla na sobě pouze košili z nějaké lehké látky, kterou nedokázala identifikovat. Ale před ním se nestyděla. Přišlo jí to přirozené, vždyť jí viděl v tom sklepě a tam vypadala mnohem hůř. Podepřela se rukama postele, aby nabrala rovnováhu a pomalu se postavila. Kolena se jí ihned podlomila a v noze se ozvala nesnesitelná bolest z rány, kterou jí někdo zašil.
Muž byl pohotově u ní. Podepřel jí a přitom se nechtěně dotkl její holé kůže. Byl to elektrizující dotyk. Darcy se rychle posadila a jeho ruce odstrčila. Ne, že by jí byl dotyk nepříjemný. Nebyl slizký, ani z něho neměla strach. Byl to prostě reflex. On jí neměl rád. Nevěděla, proč tu je, ale z očí mu vyčetla, že tu nechce být. Že se jí nechce dotýkat.
"Můžeš jít," oznámila mu a muž překvapeně zamrkal.

Clint z toho byl mimo. Ona ho propouštěla? Nechtěla snad, aby tu byl? Nechápal její slova. Můžeš jít. Co to znamenalo? Připadal si jako ve středověku. Můžeš jít, jsi propuštěn, otroku. Pochopila snad, že tu nechce být. Možná mu to bylo vidět ve tváři. Nikdy se nevyžíval v projevování emocí a tak jí možná připadal příliš chladný.
"Mám sem poslat Jane?" zeptal se tiše a všiml si, jak se hnědovláska zarazila. Ve tváři jí přelétl podivný výraz, který by Clint identifikoval, jako provinilý. "Stydíš se za to?"
Ta otázka mu z úst vylétla náhle, neuvažoval nad ní, prostě jí řekl.
"Ne… totiž ano, mohla jsem… mohla jsem být silnější, víc…" sama nevěděla, co říká. Pletla se ve svých slovech a celá se třásla.
"Silnější?" zeptal se překvapeně, ale nedovolil jí, aby mluvila dál. "Celé tři dny jsem si myslel, že hledáme mrtvolu a ty jsi žila. A byla jsi i natolik silná, že jsi se bránila, sice Thorovi. Ale byla jsi silná. I teď budeš silná."
Darcy nedokázala udržet slzy a rozplakala se do dlaní. Clint se opatrně posadil vedle ní a objal jí kolem ramen. V objímání nebyl nikdy dobrý. Naposledy ho objal Thor a to když odevzdal Darcy Bruceovi a šel čekat s ostatními. Hnědovláska se nebránila. Dokonce zaryla hlavu do jeho hrudi. Sevřel jí pevněji a přitom jí hladil ty krásné vlasy. Sice byly ještě stále trochu špinavé od krve a mastné, ale on tušil, že normálně jsou hebké jako peří.

Sám nevěděl, jak se to stalo, ale když se probudil, ležel vedle Darcy a svíral její ruku. Žena vedle něho klidně oddechovala a na rtech jí hrál jemný úsměv, se kterým zřejmě usnula. Pokusil se usmát, ale cítil v očích slzy. Když jí teď viděl, připadala mu křehká jako poupě a on jí nechtěl ublížit. Pustil její ruku a v tu chvíli se Darcy zachvěla, při čemž otevřela hnědé oči. Když zjistila situaci, ve které se nacházela, odtáhla se a znovu zavřela oči.
"Dojdu ti pro snídani," zašeptal a pak udělal něco, co jeho samotného zmátlo. Políbil jí na tvář. Bylo to takové přirozené. A on si s potěšením uvědomil, že takhle vstávat by se mu chtělo častěji. Vedle ní, nebo vedle kohokoliv.
Už měl plné zuby různých děvek, které mu každé ráno chladně pohlédly do očí a odešly bez sebemenšího rozloučení. Měl už dost toho, jakým způsobem žil. Cestoval po světě, sloužil pro S.H.I.E.L.D. a když potřeboval, potěšil se u nějaké dobré a celkem i levné děvky. Jenže to nebyl život. Neměl byt, kam by se vracel. Neměl ženu, kterou by miloval. Neměl lásku, kterou tak nutně potřeboval. Měl jen svůj pokoj na základně, pár zbraní a Natashu, která se s ním občas vyspala, jen aby si oba dokázali, že skutečně žijí.
Jak mu mohla jedna jediná žena otevřít oči? Aniž by čekal na její odpověď, nebo nějakou reakci na polibek, vydal se do Starkovi kuchyně, kde už všichni jedli zřejmě oběd.
"Co Darcy snídá?" zeptal se Jane, která Thora krmila sedíc mu přitom na klíně. Vypadalo to komicky, když mladá vědkyně krmila obrovského zarostlejšího vikinga, který se u toho usmíval jako idiot. Jakmile se zmínil o její kamarádce, po tváři jí přeběhl vyděšený výraz. Když si uvědomila otázku, uklidnila se.
"Nejedla tři dny, vločky jí stačit nebudou," uvažovala nahlas Jane a krabatila obočí. Thor jí pozoroval s jakýmsi láskyplným výrazem v očích. Clint si uvědomil, že Jane už neposlouchá. Sám uvažoval nad tím, zdali by se takhle dokázal dívat na Darcy. Na tu sladkou vločky milující dívku. "Ale asi ty vločky s mlékem a medem. Mléko zvlášť."
"Prosím?" nadzvedl obočí, protože mu unikl význam vločky s mlékem, ale mléko zvlášť.

"Darcy nemá ráda, když mléko vločky rozmočí," řekla Jane a říkala to, jakoby to bylo něco obyčejného, co se dá přijmout jako holý fakt. V očích jí přitom jiskřily jakési starostlivé ohníčky a Clint se rozhodl, že tedy Darcy potěší. Nasypal vločky do první misky, kterou našel a mléko nalil do sklenice. Jane ještě starostlivě překontrolovala obsah, doplnila med, mezi loket a bok mu ještě zastrčila čerstvé jablko a vyslala ho k Darcy. A i když byl Clint na mnoha misích a vysílal ho tam mnohem děsivější týpek, měl strach, že se Darcy nespokojí s tím, co jí přinese.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Maya | Web | 2. října 2013 v 7:12 | Reagovat

Tunpovidku stejne miluju jako nenavidim! :D hah, chci Clintashu a ty mi z Nat delas devku, co se s nim "obcas vyspi" -_- :DDD

2 Tamten Loki | 3. října 2013 v 9:19 | Reagovat

To se Clintovi pěkně lejtka zapalujou!:-D

3 Vendy | 30. prosince 2013 v 13:48 | Reagovat

Hehe, mě se to líbí, obzvláště představa Clinta se snídaní v rukách a jablekm mezi loktem a pasem :DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama