4. Unknown

21. září 2013 v 6:00 | Wolf |  Unknown
Haló,
můj první přednastavený článek... Normálně bych ho zveřejnila po desáté, kdy vstávám, ale rozhodla jsem se, že když mám mezi čtenáři i zombie, tak budu zveřejňovat povídku pravidelně v 6:xx.

Dále, pro ty, co předvídají, že jsou únosci nějací známý, mýlíte se. Jsou to čistě postavy, které budou chvíli figurovat, moc se o nich nedozvíte a pak je prostě jenom odprásknu. I když tím odprásknutím si ještě nejsem tak jistá... Takže vám přináším další kapitolu přemýšlení Darcy. Pokud vám už leze na nervy, můžete po ní hodit cihlu... :D
WARNING +15 (násilí, vulgarismy)
I'm Not Dead and I'm Not for Sale

První, co Darcy zaregistrovala, když otevřela oči, byl zápach čerstvé i zaschlé krve. Rozhlédla se a z hrdla se jí vydral výkřik. Kousek od ní na zemi ležela mrtvola asi dvacetileté ženy, která se široce otevřenýma očima zírala přímo na Darcy. Měla prostřelený spánek. Darcy se od ní odtáhla co nejdále, ale šlo to těžce. Měla svázané ruce i nohy. Rozhlédla se. Místnost vypadala jako opuštěný sklad. Rozlehlá, oddělená spousta paletami a policemi se starými krabicemi. Její výkřik se rozlehl a někde v pozadí umlkl.
"Tak si se konečně probudila, krásko, už jsem se obával, že tě budu muset nosit," zasmál se muž a popadl jí hrubě za vlasy. Tlumeně vykřikla bolestí a snažila se rychle postavit na nohy, aby jí už pustil vlasy. Šlo to těžce. Nohy měla svázané pevně u sebe. Rovnováhu postrádala. "Rozvážu ti ruce i nohy, ale varuji tě, pokusíš se utéct nebo zaječet, bodnu ti dýku do zad."
Vyděšeně přikývla a on jí opatrně rozvázal nohy, zírala na dýku, kterou měl nedbale pohozenou vedle sebe. Mohla jí rychle popadnout a bodnout ho. Zhluboka se nadechla a s rukama u sebe se pokusila nemotorně vzít dýku. Ve stejnou chvíli jí strhl na zem a ona se bolestivě praštila zezadu do hlavy o zem. Už se ani nenamáhala bolestí vykřiknout.
"Já tě varoval," ozval se mužský hlas, ale místo do zad, jí dýku zabodl do holeně. Tentokrát už vykřikla. Bolest jí totiž vystřelila do celého těla, ale neintenzivnější byla právě v holeni. Cítila pramínky krve, které se vsakovaly do jejích riflí. Krutě jí popadl za ruce a rozvázal jí je. Potom jí popadl za ruku a ze zadu jí jemně bodl do zad dýkou, aby si uvědomila, že nežertoval. "Radil bych ti, aby ses o nic nepokoušela. Nerad to dělám s mrtvýma."
Zavřela oči a snažila se rozehnat slzy. Nešlo to. Neměla by se raději nechat zabít. Ne, Thor pro ní přijde. Jane jí nenechá zemřít. Nějakým způsobem zavolá Thora a ten jí přijde zachránit.
Když udělala jeden krok, po kterém se jí nohy opět podlomily, něco jí došlo. Nikdo nepřijde. Jane neplakala zbytečně. Thor zapomněl. Ona umře. Neštěkne po ní ani pes. Vždyť měla jen Jane, nikoho jiného nezajímala. Nikdo jiný jí neměl upřímně rád. Cesta ze skladu byla snad ta nejtěžší v jejím životě. Noha nepříjemně bolela. Každý krok pálil a vystřeloval do těla nesnesitelnou bolest. Její únosce to ovšem ignoroval. Snažil se jí co nejrychleji dostat ze skladu a tak nebral ohled na její klopýtání.
"Cos jí to, kurva, udělal?" vyštěkl její druhý únosce, který stál u auta.
"Pokusila se mi ukrást nůž," zavrčel a hodil jí na zem. Upadla na štěrkovou cestu a odřela si dlaně.
"Tak jí máš bodnout třeba do ruky, takhle nás bude zdržovat," zamračil se. Stejně surově jí sebral ze země a hodil jí na zadní sedadlo. Přivázal jí pásem a potom jí zavázal ruce. Přikryl jí až po krk dekou a zašklebil se.
"Buď ráda, děvenko, za tohle chování, ty předtím jsme vezli v kufru," zašklebil se na ní a zavřel dveře. Darcy zavřela oči a nechala po tváři stéct další slzy. Vzhlédla a viděla, jak ti dva odnášejí mrtvolu ženy do kufru. O nic se nepokoušela. O co by měla? Vždyť by jí stejně chytili s tou nohou. Zavřela oči a poddala se únavě.

Probudil jí ostrý zápach rybiny. Nespokojeně otevřela oči a zjistila, že je stále přivázaná vzadu na sedadle. Stočila hlavu na stranu a viděla hromadu mrtvých ryb, plus dva maskované muže, jak vyhazují mrtvolu ženy na hromadu. Vrátili se zpět do auta a jeden z nich na ní pohlédli.
"Tady tě potom vyložíme, krásko," řekl jí pobaveně a když ujížděli pryč, Darcy si všimla kamery, která byla umístěná na vratech od onoho přístaviště. Hodila na kameru ztrápený pohled a polkla vzlyky. Co si myslí? Že jí pomocí kamery najdou? Vždyť kdo by jí hledal, kromě Jane? Možná už jí prohlásili za mrtvou. Zavřela oči a udusila další vzlyky.

Když auto opět zastavilo, Darcy poznala jeden z domů u přístavu. Byla tu s Jane na procházce. Přesně tady u toho domu se Jane rozplakala a Darcy jí chlácholila, že Thor si na ní pamatuje. Proboha, tehdy si o ní myslela, že je jak ta trapná Bella ze Stmívání. Naštěstí Jane netrpěla nočními můrami a tak Darcy mohla pokojně spát. Kolikrát se ještě vyspí, než to oni dva ukončí? Než stisknou spoušť, nebo jí vrazí dýku do těla? Zavřela oči, ale hned na to je otevřela, když cítila jednoho z jejích únosců, jak z ní strhává deku a rozepíná jí pásy. Pak jí hrubě vytáhl ven, při čemž se praštila do hlavy. Bolestně sykla, ale rozehnala slzy. Nerozpláče se jako Jane. Ona bude silnější, i když trpí víc. A až se s Jane znovu shledá, bude se nad ní povyšovat. Pokud se znovu shledají. Několikrát po sobě rychle zamrkala a rozehnala tak přicházející slzy.
"Tak pojď, krásko," zasmál se slizce mladší z únosců a otevřel dům zapáchající rybinou. Byl to obyčejný americký dům, překvapivě byl dokonale uklizený, jen ke na schodech byla trocha krve, jakoby se tam někdo uhodil. Únosci jí ale odvedli dolů, do sklepení, kde byla tma. Rozsvítil. Slyšela řinčení řetězů a pak cítila, jak jí chladný kov bolestivě připevnili na zápěstí.

"Až se najím, vrátím se," usmál se na ní mladší a odešel. Cestou zhasl světlo. Schoulila se na předem připravenou pokrývku a zavřela oči. Zachvěla se zimou i bolestí a modlila se k bohům, k Thorovi. Snad zaslechne její prosebné volání. Ona nechce trpět. Ona nesmí trpět.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tamten Loki | Web | 24. září 2013 v 23:14 | Reagovat

Jen houšť a větší kapky! :-D Ta dojemná důvěra v instituce: když více věří, že ji zachrání Thor - než policie... :-) Tak to jsem zvědavá, co za tím bude.

2 Vendy | 30. prosince 2013 v 11:26 | Reagovat

Ta kapitola je úplně dokonale napsaná, klekám před tvým stylem psaním. Je skvělej :) Dokonale jsi to vystihla. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama